.
Novinka, kterou v Maďarsku zavedli již před lety. To je jednotný ukazatel nákladovosti investičního pojištění. A několik dalších věcí v posledním díle.
Pro český trh nové (v zahraniční již často standardem), je návrh na zavedení ukazatele nákladovosti (podobně jako úvěry mají své RPSN atd.)
§ 21c, (4) Informace o nákladech a poplatcích … jsou pojišťovna, popřípadě pojišťovací zprostředkovatel povinni poskytnout zákazníkovi ve formě standardizovaných ukazatelů vyjadřujících celkovou hodnotu nákladovosti daného pojistného produktu za celou pojistnou dobu, z nichž je patrné, jaká procentuální část pojistného tvoří náklady a poplatky hrazené zákazníkem a o kolik procent se v důsledku hrazení těchto poplatků sníží výnos z té části pojistného, která je investována. Tuto informaci pro modelový příklad uveřejní pojistitel také způsobem umožňujícím dálkový přístup. Způsob výpočtu ukazatelů stanoví prováděcí právní předpis.
Záměr je v pořádku, ale nelze zhodnotit výsledek, budeme muset počkat na prováděcí právní předpis. Problémem je, že nákladovost záleží na poplatcích v produktu a na nákladovosti fondu. V Maďarsku to vyřešili tak (www.mabisz.hu – odkaz TKM), že zveřejňují pro několik dob ukazatel typu RiY (Reduction in Yield), a to pro minimální hodnotu (varianta s nejlevnějším fondem) a pro maximální hodnotu (nejdražší fond – nejvyšší TER). Tento způsob má své nevýhody – nic nevypovídá o průměru. Co když nejlevnější fond je jeden a osamocený a prakticky všechny fondy jsou drahé u maximální hranice? Interval není vypovídající.
Pouze standardizovaný ukazatel nákladovosti musí pojišťovna zveřejnit na svém webu, nic jiného. Ani kompletní sazebník poplatků IŽP, sazebník přirozeného rizikového pojistného, informace o fondech atd. Opět ukážeme na příkladu zákona o kolektivním investování, že se zákonodárce nemusí bát vložit povinnost zveřejňovat informace na webu pojišťovny:
Naprosto překvapivé je, že v návrhu novely není požadován vzdálený přístup ani pro sdělení klíčových informací.
Jedná se o KID (key information document), který je požadován evropskou komisí pro PRIPs (packaged retail investment products). V českém podání se dočteme:
§ 21c, (3) V případě pojistné smlouvy týkající se rezervotvorného životního pojištění jsou pojišťovna, popřípadě pojišťovací zprostředkovatel povinni poskytnout zákazníkovi sdělení klíčových informací, které obsahuje stručné základní charakteristiky rezervotvorného životního pojištění a jeho důsledky pro zákazníka, jež jsou nezbytné k odpovědnému posouzení nabízeného pojištění, včetně informací uvedených v ……, zpracované formou srozumitelnou osobě s průměrnou rozumovou úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností. Sdělení klíčových informací musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty uveřejněnými pojistitelem. Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací stanoví prováděcí právní předpis.
Bude zajímavé sledovat, jak KID bude definován v prováděcím předpise a jak „krásné“ KIDy pojišťovny vytvoří.
Současný návrh novely zákona díky novému odstavci § 21a, (4) písmene g) řeší problém zamlčování poplatků a rizikového pojistného. Nově také zavádí ukazatel nákladovosti pojištění, ale zatím neznáme definici.
Naopak novela zatím neřeší informace o fondech IŽP (žádný pojistník nezná např. TER svých fondů) a nenařizuje zveřejňovat vybrané informace způsobem umožňující dálkový přístup. A to ani sdělení klíčových informací (KID).
Produktové listy.cz všechny tyto nálezy předají předkladateli novely (ministerstvu financí) a budeme doufat, že výsledná novela přinese mnohem větší práva spotřebitele vůči poskytovatelům pojištění.